Přístupů k odstraňování oxidu uhličitého (CO₂) již bylo navrženo mnoho. Jejich proveditelnost ve velkém měřítku však zůstává nejasná.
Naši kolegové ve spolupráci s dalšími zahraničními vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování hmoty vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie.
Ačkoli se tato myšlenka může zdát až fantastická, je postavena na existujícím přírodním koloběhu, kdy popadané stromy sebere proud obřích řek a odnese je do oceánu. V něm se postupně ukládají ke dnu, kde už ve vodě chybí rozpuštěný kyslík. Dřevo se tak nerozkládá, nemohou na něj působit ani mikrobi a uhlík je zde uložen na tisíce let.
Svůj návrh autoři opírají o skutečnost, že by využíval již existující proces přírodního splavování dřeva. Měření ukázala, že po potopení se hluboké oceánské dno stává vhodným prostředím pro zachování dřeva, a to díky nízké teplotě, absenci kyslíku, a tedy i mikroorganismů.
Dalšími faktory, které podle hlavního autora studie prof. Ulfa Büntgena (působícího na Univerzitě v Cambridge, Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Masarykově univerzitě v Brně) nahrávají této myšlence, jsou charakteristiky jehličnatých lesů v daném regionu. Ty mají vysoký objem dřeva na jednotku plochy, relativně nízkou biodiverzitu a zároveň trpí vysokým rizikem požárů.
prof. Miroslav Trnka (působící kromě ÚVGZ AV ČR – CzechGlobe také i na Mendelově univerzitě), dodává: ,,Není náhodou, že uvažujeme o aplikaci naší myšlenky na 1% plochy těchto lesů, na 180 000 km², protože odpovídá rozloze, kterou ročně zasáhnou lesní požáry. Ty promění na oxid uhličitý nejen samotné dřevo, ale i část uhlíku uloženého v půdě. Pokud při těžbě ponecháme na místě větve tak, aby se mohly smísit s půdou, snížíme požární riziko a současně jejich rozklad usnadní mobilizaci živin pro nový porost. Současně uvažujeme, že by se těžilo v zimě, kdy jsou cesty umrzlé a kmeny lze ukládat přímo na zamrzlou řeku a nebylo by nutné budovat síť cest."
Jak ale také dále autoři uvádí, státy světa by samozřejmě neměly rezignovat na snižování emisí, které vznikají při spalování fosilních paliv. Při hospodářském růstu je však také potřeba hledat alternativní řešení, jak uhlík z atmosféry odstraňovat a ukládat jej, abychom se přiblížili ke stabilizaci klimatu.
Úvahu také ilustroval jeden ze spoluautorů, dr. Michael Kempf (působící na Univerzitě v Cambridge a na Univerzitě v Basileji), formou krátkého komiksu.
🔗 Více se dozvíte:
📰v tiskové zprávě Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. - Czechglobe zde.
📰nebo přímo v článku partnerského periodika časopisu Nature Magazine Climate action zde.
Mluví o tom také weby techfocus.cz zde, minutovezpravy.cz zde, ct24.ceskatelevize.cz zde nebo allnews.cz zde.