Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Podprůměrné množství vody v řekách a půdní sucho ve střední Evropě patří k hlavním tématům právě zveřejněné zprávy o stavu evropského klimatu za rok 2025, kterou připravila klimatická služba Copernicus ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací. Podle Miroslava Trnky ukazuje loňský rok pokračující trend častějších a výraznějších epizod sucha napříč Evropou. Přestože se dopady sucha v Česku nemusely ve srovnání s předchozími roky projevit tak výrazně v zemědělství či lesnictví, mimořádně nízké průtoky v řekách jsou varováním, že vodním zdrojům bude nutné věnovat stále větší pozornost. To vše komentoval pro Český Rozhlas Radiožurnál. Rozhovor je k dispozici v archivu ČRo zde (odvysílán byl v čase 07:50:23 až 07:55:60)
Dlouhodobě velmi suché počasí zvyšuje v Česku riziko šíření požárů, které by mělo být v tomto týdnu největší ve středu kvůli silnějšímu větru. Ve čtvrtek na pálení čarodějnic bude sice díky slabšímu větru o něco menší, přesto bude podle webu FireRisk druhé nejvyšší, a to prakticky na celém území republiky. Více na webu aktualne.cz zde.
Lenka Bartošová byla jedním z hostů pořadu 90′ ČT24, v němž skupina odborníků komentovala aktuální situaci kolem půdního sucha v Česku, jehož třemi nejhoršími stupni trpí polovina území. Rozhovor je k dispozici v archivu ČT zde (stopáž 00:42:44 až 1:09:29).