Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Letošní rok je je proti předchozím dvěma teplotně rekordním rokům zatím chladnější bez výraznějších extrémů. I tak bylo prvních devět měsíců v Brně dosud 11. nejteplejším rokem od roku 1800. Proti průměru let 1961 až 1990 byla letos teplota zatím o 2,3 stupně vyšší. Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe. Více zde.
Od 10. do 21. listopadu 2025 proběhne další konference OSN o změně klimatu (UNFCCC COP 30), letos v Brazílii. Bude zahrnovat 30. zasedání konference smluvních stran (COP 30), 20. zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 20) a 7. zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody (CMA 7), jakož i 63. zasedání pomocného orgánu pro vědecké a technologické poradenství (SBSTA 63) a pomocného orgánu pro provádění (SBI 63). Více na anglickém webu SDG Knowledge Hub zde.
Les lze označit za dlouhověký ekosystém. Na druhou stranu tady máme globální změnu klimatu, kde se nám rychle mění podmínky, a ten les úplně nestíhá reagovat. Proto se děje velkoplošné odumírání lesů. A sledování zdravotního stavu lesů je tak velice aktuální téma,“ vysvětluje Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak celý systém sledující zdraví stromů funguje? A jaké poznatky vědci díky dendrometrům získávají? Celý rozhovor pro Český Rozhlas Brno si v archivu poslechněte zde.