Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Takzvané digitální dvojče, počítačový model, který dokáže simulovat, co s vodou v krajině udělá změna klimatu do konce století, pomůže lépe plánovat jak hospodařit s vodou v povodí Dyje. Podle aktuálních studií totiž může do konce století klesnout celkový objem odtoku v povodí Dyje až o 30 %. Dopady se mohou projevit v zásobování obyvatel, zemědělství, průmyslu i fungování krajiny. Na strategické spolupráci se dohodly Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a státní podnik Povodí Moravy. Více model přibližuje v reportáži ČT Jižní Morava Václav Rára (Czechglobe) a Antonín Tůma (Povodí Moravy).
Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
Průměrná teplota v západní Evropě za červen a červenec činila 21,62 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní maximum z roku 2022. Červenec byl v západní Evropě v průměru o tři stupně teplejší, než je obvyklé.
Výrazně tepleji bylo také v Česku. Vlny veder navíc výrazně prohloubily sucho. Na řadě míst. klimatologové zaznamenali vůbec nejsušší období od roku 1979, tedy od začátku pozorování pomocí satelitů. To se týká například jihu Česka. Kvůli suchu hlásí historicky nízké průtoky i největší evropské řeky.
K tématu mluvil Aleš Farda, který byl hostem Studia 6 ČT24. Rozhovor je k dispozici zde.
Sucho se v Evropě s postupem léta stále více prohlubuje. Mnohé oblasti trápí extrémní půdní sucho a hladiny řady řek klesají na mimořádně nízké hodnoty, což má výrazný dopad na ekonomiku. Předpověď na příští týden přitom očekává opět jen velmi malé množství srážek a další epizodu horkého počasí. Více na webu novinky.cz zde.