Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
21. 4. proběhla panelová diskuse, pořádaná Učenou společností České republiky a Informačním centrem OSN v Praze, kde pětice vědců (včetně Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV- Czechglobe) a expertů spolu s moderátorkou Českého rozhlasu Plus Danielou Vrbovou hledala odpovědi na tři základní otázky:
❓Co říkají o vlivu člověka na změnu světového klimatu vědecké studie založené na ověřitelných datech? Proč je tak složité při zřejmé odborné shodě o základních příčinách udržet veřejnou diskusi (nejen) v Česku v mezích vědeckého poznání?
❓Jaké jsou z perspektivy různých oborů hlavní hrozby související s měnícím se klimatem?
❓Jaké příležitosti pro ekonomiku a společnost v příštích desetiletích představují účinná klimatická opatření včetně dekarbonizace a adekvátní adaptace?
Celý záznam diskuse je dostupný na youtubeovém kanálu Učené společnosti ČR, podívejte se zde.
📋 PROGRAM:
Úvodní slovo ➡️
▫️Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR
▫️Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v ČR
▫️Stéphane Crouzat, velvyslanec Francie v ČR (v době přijetí Pařížské dohody poradce francouzské ministryně životního prostředí a předsedkyně COP21 Ségolène Royal)
Odborný panel ➡️
▫️ Miroslav Trnka, bioklimatolog, CzechGlobe - Ústav výzkumu globální změny AV, laureát Ceny za komunikaci změny klimatu (2021)
▫️Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs, ČEZ
▫️Tereza Snopková, odbornice na právo životního prostředí a klimatické právo, Ústav státu a práva AV ČR
▫️Ondráš Přibyla, teoretický fyzik, zakladatel a ředitel think tanku Fakta o klimatu, laureát Ceny za komunikaci změny klimatu (2020)
▫️Vojtěch Pecka, sociolog, analytik AMO, autor knihy „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací“
Nedostatek srážek, které trápí Česko již několik měsíců, a vysychání půdy se podepisuje i na lesních porostech. Podle dat sítě Dendronetwork je 54 % lesů ve stavu vysokého stresu a 5 % dokonce ve stavu extrémně vysokého stresu. Bez stresu je pouze desetina českých lesů. Současný stav v sobě nese řadu rizik pro zdraví lesů. Více se dozvíte na webu ekolist.cz zde nebo v pravidelných aktualitách týmu Intersucho zde.
V Česku se prohlubuje půdní sucho. Absence vláhy už se projevuje na setí obilí a řepky. K nejpostiženějším krajům patří Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a také Olomoucký. Nedostatek vláhy působí potíže zemědělcům. Situace je i na základě dat z portálu Intersucho více shrnutá na webu iRozhlas zde.