Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Nová online platforma TerraDrought přináší inovativní propojení dat monitoringu sucha na zemi, jeho předpovědi ale také informace o globálních dopadech sucha. Právě část zaměřená na sběr dopadů přináší nový přístup, který informace o tom, co se ve světě děje, zakládá na analýze online článků ze zpravodajských serverů. Jak platforma může pomoct vyplnit slepá místa na mapě dopadů sucha se dozvíte v článku na webu Ekonews.cz zde.
Kvůli zvyšujícímu se riziku vzniku a šíření požárů ve volné přírodě vypracovali vědci takzvaný index hasitelnosti. Jde o nástroj, který pomůže hasičům při výjezdu k zásahu i při vyhodnocování rizik, jak popsala Lucie Kudláčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který na výzkumu spolupracoval s hasiči a vědci z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Na vývoji indexu pracují druhým rokem a právě s hasiči ho testovali a upravovali pro české podmínky. Více se dozvíte na webu ekolist.cz zde a také v rozhovoru s Lucii Kudláčkovou v pořadu Věda Plus, kde byla hostem Českého rozhlasu zde (od 13:44).
V souvislosti s touto problematikou, si na webu ekolist.cz můžete také přečíst více o tom, jak může řízené vypalování pomoci i české přírodě.
Pokuty za odchylky v megawattových a milionových řádech, záporné ceny elektřiny ve dne a extrémně vysoké ceny večer. Český energetický trh prošel za poslední roky razantní proměnou. S nástupem 200 tisíc domácích fotovoltaik a novými solárními parky se finálně ukázalo, že přesná meteorologická předpověď není jen pěkný doplněk, ale naprostá nutnost. O tom, jak vypadá energetická meteorologie v praxi, proč se provozovatelé solárních parků bojí saharského písku a co nás čeká s dalšími klimatickými změnami, si povídal v pořadu Amper Jan Palaščák i s Pavlem Zahradníčkem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czechglobe. Rozhovor je dostupný na webu focuson.cz zde.