Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Kvůli nedostatku vody mohou úřady v Česku zakázat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Za porušení zákazu hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Kdy takové nařízení může přijít? Jak probíhají kontroly?
Tzv. hydrologické sucho je snad nejvíc viditelné i podle odborníků. „Povrchové toky mají hrozně málo vody, i podzemní vody jsou dlouhodobě podhodnoceny, je to dáno už situací z minulého roku, takže hydrologické sucho je letos hodně viditelné,“ uvedl Pavel Zahradníček. Více na denik.cz zde.
Česko se v těchto týdnech potýká s velmi silným suchem. Vysychají potoky, snižují se hladiny řek a zvyšuje se riziko lesních požárů. V rozhovoru Deníka N s Pavelem Zahradníčkem se mimo jiné dočtete jakých projevů sucha si můžeme všímat okolo sebe, jakou část sucha způsobila klimatická změna nebo jak závažný problém je málo vody v řekách. Více zde.
V den, kdy maximální odpolední teploty přesáhly v Brně 38 stupňů Celsia a vrcholila červnová vlna veder, naměřili vědci v brněnských ulicích pociťovanou teplotu – jež se určuje jinak než pocitová – i přes 50 stupňů. Uvedl to jeden z autorů měření Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení. Více zde.