Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Sucho se v Evropě s postupem léta stále více prohlubuje. Mnohé oblasti trápí extrémní půdní sucho a hladiny řady řek klesají na mimořádně nízké hodnoty, což má výrazný dopad na ekonomiku. Předpověď na příští týden přitom očekává opět jen velmi malé množství srážek a další epizodu horkého počasí. Více na webu novinky.cz zde.
Česko se suchem nebojuje poprvé. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky se ale v posledních desetiletích objevuje častěji a trvá déle než kdy dřív. Svou roli v tom hraje i změna klimatu. „Samotný výpadek srážek, v rozsahu jak ho vidíme letos, by na konci 19. století tak extrémní sucho nezpůsobil,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz a vysvětlil, proč mohou panické reakce obyvatel situaci ještě zhoršit. Více zde.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a státní podnik Povodí Moravy se dohodly na strategické spolupráci. Využijí plně funkčního digitálního dvojčete povodí řeky Dyje pro exaktní posouzení vodní bilance a hledání možností případné redistribuce vody, prioritně v kriticky ohrožené oblasti dolní Dyje. Z nedávné studie totiž vyplynulo, že do konce století se může snížit celkový objem odtoku v povodí Dyje až o 30 procent. Více na webu allnews.cz zde nebo v TZ Czechglobe zde.