Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Dunaj na vodoměrném profilu Devín na okraji Bratislavy dosáhl historického minima. Od začátku měření v roce 1900 nebyl jeho denní průtok nikdy nižší. Dosavadní rekord vydržel 117 let. Slovensko trápí mimořádné sucho už řadu měsíců, v dalších dnech by se ale situace měla alespoň přechodně zlepšit. Více na novinky.cz zde.
Slovensko se na konci září potýká s mimořádně rozsáhlým suchem. Téměř polovinu země trápí extrémní půdní sucho a nedostatek vody se neprojevuje také v řekách a vodních nádržích. Ovlivňuje dokonce už i zásobování pitnou vodou. Výraznější úlevu zřejmě nepřinese ani začátek října. Více o tématu píší novinky.cz zde.
Na otázku, zda Česku hrozí dezertifikace a co tento výraz vlastně znamená, odpovídal pro časopis Úroda i Zdeněk Žalud. Více čtěte zde.