Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Od začátku roku bylo Česko pod vlivem studeného arktického vzduchu, a díky tomu teploty klesaly hluboko pod nulu a ani přes den nevystoupaly nad bod mrazu. Přestože v posledních letech nejsme v nížinách na takové mrazy a sníh zvyklí, v kontextu historických dat se nejednalo o nijak extrémní událost. „Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století,“ uvedl pro ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR. Více čtete na webu novinky.cz zde.
Profesor Miroslav Trnka byl hostem Podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, kde kromě jiného zhodnotil sucho v Íránu. Celý díl si můžete vyposlechnout na webu respekt.cz zde.
Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků, které oslovila ČTK, jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo deset let zpátky. Například bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR - Czechglobe uvedl: "Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století, a zvláště letům 1985 či 1987." Připomněl také, že výraznější sněhové srážky přišly až na přelomu roku, což je z pohledu klimatologie střední Evropy dost pozdě. Podle něj se zatím nezdá, že by letošní zima lámala rekordy nebo byla mimořádná. Více se dozvíte na webu ČTK zde.