Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Jak silný je aktuálně deficit vláhy v půdě v Česku? Je na závěr letošního května v Česku stejně sucho jako v minulých letech, nebo je situace letos horší? I na tyto otázky odpověděl v pořadu Studio 6 Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici v archivu ČT zde (stopáž 2:37:47-2:46:48).
„Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem s tempem oteplení o 0,56 ºC za dekádu v posledních 30 letech,“ stojí v úvodu letošního vydání zprávy o stavu klimatu v Evropě, zpracované oddělením ECMWF evropské služby Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Co to ale znamená? A jak je na tom Česko? Více v článku seznamzpravy.cz zde.
Dubnové mrazy zničily podle tuzemských ovocnářů až polovinu letošní úrody. Naposledy kvůli omrzlým stromům přišli pěstitelé o tržby za 1,3 miliardy korun, ve stovkách milionů počítají škody i v tomto roce. Další ranou pro kvalitu i objem sklizeného ovoce mohou být jarní sucha, z kterých mají obavy i pěstitelé obilovin. Sucho a i vyšší průměrné teploty tak změní skladbu produkce českých zemědělců. Na klimatických změnách ale mohou i vydělat. Více čtete v článku na webu ekonom.cz zde.