Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Nynější průběh vlny červnové veder v Evropě přináší vlnu teplotních rekordů včetně těch absolutních, a to v široké oblastí od atlantického pobřeží Francie, jižní regiony Anglie, Benelux, Německo. Je vysoce pravděpodobné, že tomu bude i ve střední Evropě včetně České republiky a dalších oblastí jihovýchodně od naší země, než tato vlna dozní a tlaková výše za ní zodpovědná se rozpadne či odsune mimo náš region. Kromě seznamu teplotních rekordů je ovšem zajímavé podívat se na roli tohoto klimatického fenoménu jednak v rámci dosavadního vývoje klimatického režimu roku 2026 a také v širší oblasti severní polokoule.
Autor textu: RNDr. Aleš Farda, Ph.D.
Evropa se v současnosti potýká s vlnou veder. Lenka Bartošová v rozhovoru pro Českou televizi představuje portál Clim4Cast, který na jednom místě monitoruje hydrometeorologické extrémy a zranitelnost krajiny, jako jsou sucho, vlny veder nebo riziko vzniku požárů. Vysvětluje, jak může být portál Clim4Cast užitečný, komu může pomoci a proč je relevantní nejen v obdobích extrémního horka. Celý rozhovor je k dispozici v archivu ČT zde (odvysílán byl v čase 16:42- 16:52).
Ministr zemědělství ocenil při své návštěvě vodárenské nádrže Švihov na Želivce úspěšnou spolupráci státního podniku Povodí Vltavy se zemědělskými subjekty na ochraně tohoto strategického zdroje pitné vody. Díky pilotnímu projektu se v letech 2019–2023 podařilo snížit aplikaci vybraných pesticidů o 27 %, což představuje úsporu více než 6,6 tuny chemických látek.
S ohledem na klimatickou změnu spolupracuje Povodí Vltavy také s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, a to na tvorbě a provozu tzv. digitálního dvojčete nádrže. Jedná se o digitální model, který dokáže zrcadlit chování nádrže a jejího povodí, a simulovat tak různé provozní scénáře.
„V současné době je využíván především pro modelování dopadů změny klimatu, kdy pomáhá předpovídat, jak budou sucho nebo přívalové deště ovlivňovat hladinu a kvalitu vody v nádrži. Dále simuluje, jak se v nádrži šíří případné znečištění, například fosfor, dusík nebo splachy ze zemědělské půdy. 3D real-time simulace pak v reálném čase propočítává transport látek v případě havarijního znečištění od přítoků až k samotnému odběrnému místu,“ vysvětlil Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy.
Více se dozvíte v tiskové zprávě zde.