Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
V den, kdy maximální odpolední teploty přesáhly v Brně 38 stupňů Celsia a vrcholila červnová vlna veder, naměřili vědci v brněnských ulicích pociťovanou teplotu – jež se určuje jinak než pocitová – i přes 50 stupňů. Uvedl to jeden z autorů měření Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Jedná se o teplotu, kterou člověk pociťuje a jde o kombinaci teploty, proudění a vlhkosti vzduchu, sálání okolního prostředí, aktuálního oslunění, ale i parametrů exponované osoby a charakteru oblečení. Více zde.
V Česku dnes zase na řadě míst padaly teplotní rekordy a vedro zvýšilo riziko požárů, zhoršilo stav ovzduší a komplikovalo dopravu na železnici. Horký vzduch nad Českem udržuje a stlačuje podle odborníků takzvaná tepelná kupole. Není to výjimečný jev, ale standardní meteorologický úkaz, který je však v současnosti unikátní vysokou teplotou vzduchu. ČTK to popsal Pavel Zahradníček. Více zde.
České léto se rychle mění. Ve Strážnici na jižní Moravě je dnes podobně horko jako v minulém století u Středozemního moře – tropických dnů přibývá a oteplení o pouhé dva stupně zásadně proměňuje zdejší klima.
„Jih Moravy ale není nejrychleji se oteplujícím územím. Nejrychleji teploty vzduchu rostou v Praze a okolí, zejména pak v jejím centru vlivem efektu tepelného ostrova a primárně vyšším nočním teplotám. Obecně se dá také říct, že rychleji teploty rostou na stanicích do 600 metrů nad mořem (o 0,37 °C za dekádu 10 let za období 1961-2019), a naopak nad 900 metrů je trend růstu nižší (0,27 °C za 10 let v období 1961-2019),“ řekl k tomu Seznam Zprávám Pavel Zahradníček. Více se dočtete zde.