Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Sucho, vedra a vítr vytvářejí v Česku čím dál nebezpečnější kombinaci, která nahrává vzniku rozsáhlých požárů. I když je Česko díky prevenci, nasazení a zkušenostem hasičů na lesní požáry lépe připravené, počasí bude kvůli změně klimatu lesním požárům v Česku nahrávat stále častěji. Obrana proti nim proto bude stále náročnější. V rozhovoru pro Seznam Zprávy se této problematice věnoval expert Miroslav Trnka, který mimo jiné vyjmenoval i několik úrovní opatření, na nichž se už pracuje: „Může se nám podařit nahradit původní smrkové lesy smíšenými, což by riziko požárů snížilo. Pracujeme na predikčním systému FireRisk, spolupracujeme s hasiči i správami národních parků, identifikujeme riziková území a zpracovali jsme například i operativní mapu, která říká, jak snadno se případný požár bude v daném místě krajiny hasit, pokud nastanou pro požár zvláště příznivé podmínky.“
Více v článku na webu Seznam Zprávy zde.
Klimatická situace by mohla být horší, než si vědci mysleli. K informaci, že systém oceánských proudů v Atlantiku slábne, se přidala zpráva, že by mohl i zkolabovat – mnohem dříve, než se předpokládalo. Zimy by byly krutější a sucho drásavější, hladina oceánů vyšší. Co to pro nás i planetu znamená? A jak se při další takové zprávě máme vůbec cítit? O tom v podcastu Puls portálu Voxpot mluví i klimatolog Miroslav Trnka. Celá epizoda je k dispozici zde.
Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka. Více na webu ČT 24 zde.