Pro získání robustnějších výsledků jsou jednotlivé modely a scénáře zpracovány ve společném ansámblu, a k dispozici je tak nejpravděpodobnější očekávaná změna, včetně vyjádření nejistoty. Nejistota je konstruována tak, že obsahuje dvě nižší a dvě vyšší úrovně projekcí (například teplejší a chladnější nebo sušší a vlhčí). Tento přístup je aplikován ve všech mapových i grafických výstupech. Nejpravděpodobnější scénář reprezentuje největší shodu na očekávané změně ze všech použitých klimatických modelů.
