Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
V posledních dnech sice místy i silně prší, půda ale zůstává suchá. Na povrchu přitom krajina vypadá zeleně a zdravě. Odborníci tento jev označují jako zelené sucho. „Z pohledu zemědělství a lesnictví jsou dopady větší, než si připouštíme,“ přibližuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Příznivé je, že teploty by zatím měly zůstávat mírně podprůměrné, což nahrává tomu, že vegetace si dokáže aspoň zčásti s probíhajícím suchem poradit a počkat na srážky,“ dodává. Poslechnete si rozhovor Radiožurnálu zde.
V některých regionech se objevují známky takzvaného zeleného sucha. Jde o stav, kdy je vegetace na pohled zelená, ale v půdě chybí dostatek vláhy. Tento jev signalizuje možný nástup výraznějšího sucha v nadcházejících týdnech, uvedla to v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR, Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici zde.
Ve videu AV ČR Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny odpovídá na otázky, co vlastně je "zelené sucho", proč je škodlivé a kde je ho aktuálně nejvíce. Na video se můžete podívat zde.