Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
V rámci 3. ročníku Udržitelného fóra týdeníku Ekonom, kde se řešilo, jak udržitelnost mění svět byznysu, ale i to, zda a jak může geopolitické dění proměnit politiku udržitelnosti vystoupil i Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který prezentoval, jak klimatická změna promění v příštích letech život v Česku a jak se na tyto změny připravit. Více píšou Hospodářské noviny zde.
Některé státy už přijímají speciální opatření kvůli lesním požáru. Změna klimatu zvyšuje riziko jejich vzniku. Aktuálně s nimi intenzívně bojuje třeba Kanada. Situaci nejen tam, ale i v Evropě komentuje pro Televizní noviny Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Komentář je dostupný od 14:00 minuty v archivu TV Nova zde.
Riziko horkých vln (počasí s velmi vysokými teplotami trvající více dnů) roste a jejich výskyt úzce souvisí i se suchem. Vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad jak na vodní režim v krajině, tak na stav vegetace, zemědělskou produkci a také lidské zdraví. Spustili jsme proto nový projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Situaci na území střední Evropy již monitorujeme na webu Clim4cast.
Více v tiskové zprávě AV ČR přibližuje Miroslav Trnka a Pavel Zahradníček zde. Informace podávají i České noviny zde.