Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Miroslav Trnka mluví v podcastu týdeníku Respekt o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Rozhovor je v archivu k dispozici zde.
Na Sibiři a v kanadské tundře má globální oteplování dvojí efekt – dochází k rozsáhlým lesním požárům a také k tání perfamofrostu. Město Norilsk se potápí do bažin a tající permafrost a rozsáhlé požáry komplikují těžbu surovin. Na ruskou Sibiř dopadají následky klimatické krize, Moskva ji ale neuznává a považuje za nástroj Západu. Oteplování arktických oblastí komentoval pro iROZHLAS i Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální z měny AV ČR a článek je k dispozici zde.
Jak klimatická změna, kácení lesů a intenzivní hospodaření narušují vodní režim a biologickou stabilitu české krajiny? Jak souvisí stav půdy, lesních ekosystémů i řek — a proč je jejich obnova mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá? Poslechněte si na webu ceskepodcasty.cz novou epizodu podcastu Ve skleníku s Jakubem Hruškou.