Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Vlna velmi vysokých teplot zasáhla velkou část Evropy. Výhled do konce století předpokládá, že oproti současným podmínkám vzroste počet tropických dní až na čtyřnásobek, do poloviny století pak ‚jen‘ na trojnásobek,“ nastiňuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Problémem jsou zejména tzv. tepelné ostrovy měst, kdy v prostředí městské zástavby vznikají výrazně vyšší teploty než v okolních oblastech. Jaké možnosti se nabízejí, pokud se chceme na vlny veder lépe adaptovat? Více se dozvíte v podcastu 5:59 portálu seznamzpravy.cz.
O (nejen) aktuálním nedostatku vláhy a i o budoucnosti českého zemědělství mluvila v pořadu ČT Události v regiónech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je od 5:26 minuty v archivu televize dostupný tady.
Jaký vliv má letošní horko a sucho na výnos hlavních plodin? U které plodiny očekáváme zatím nejvyšší propady? A můžou se odhady ještě změnit? I na tyto otázky odpovídala v pořadu ČT Události v regionech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu televize od 3:22 minuty dostupný tady.