Globální modely: Střední a vysoké emise ČR
Regionální modely: Střední a vysoké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
Souvislá městská zástavba | Směsice polí, luk a trvalých plodin | ||
Nesouvislá městská zástavba | Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací | ||
Průmyslové a obchodní areály | Listnaté lesy | ||
Silniční a železniční síť s okolím | Jehličnaté lesy | ||
Přístavy | Smíšené lesy | ||
Letiště | Přírodní louky | ||
Oblasti současné těžby surovin | Stepi a křoviny | ||
Haldy a skládky | Nízký porost v lese | ||
Staveniště | Skály | ||
Městské zelené plochy | Mokřiny a močály | ||
Sportovní a rekreační areály | Rašeliniště | ||
Nezavlažovaná orná půda | Vodní toky | ||
Vinice | Vodní plochy | ||
Sady, chmelnice a zahradní plantáže | Železnice | ||
Louky a pastviny | Silnice |
Mapová vrstva zobrazuje předpokládaný stav pokryvu země v budoucnosti.
Mapa ukazuje rozložení jednotlivých kategorií pokryvu země v ČR, získané na základě predikčních vztahů odvozených z rozdílů zastoupení kategorií pokryvu země od roku 1990. Model pracuje s rozlišením 500x500 metrů a proto došlo k určité generalizaci menších krajinných segmentů. Všechny použité klimatické modely vykazují v budoucnosti změny v prostorovém rozložení a výměře jednotlivých kategorií. K největším absolutním změnám dojde v posledním období 2080-2100 (rok 2090). Při interpretaci výsledků je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vývoj krajinného pokryvu je výsledkem působení řady faktorů a výsledné mapy nevyjadřují pouze závislost na klimatických faktorech. V tomto případě vstupovalo do modelu 8 faktorů; 6 z nich mělo pro všechna modelovaná období shodné nastavení a měnily se pouze klimatické faktory. Ve scénářích kde je odezva na klimatické faktory nízká, převážil v modelu vliv dalších faktorů (např. blízkost urbanizované plochy).
Historická řada popisující vývoj pokryvu země pochází z mapování Corine LC v letech 1990, 2000, 2006 a 2012 a byla doplněna o základní polohopis. Časoprostorovou analýzou prostorových dat pomocí modelu Land Change Modeller v systému TerrSet se stanovil rozdíl zastoupení kategorií pokryvu země a následně trend změny pro každé místo a každou kategorii - tedy pravděpodobnost, že k nějaké změně dojde, kde a jakým směrem. Výstupem jsou dva soubory – matice pravděpodobnosti přechodu, pro každou kategorii, mezi časy t a t+1 a matice obsahující pravděpodobný počet pixelů, určených ke změně. Pro modelování alokace očekávané změny je výchozí metodou logistická regrese a neuronová síť. Do modelu bylo zahrnuto 8 faktorů (nadmořská výška, sklon, vzdálenost k zástavbě, vzdálenost k voním tokům, vzdálenost ke komunikacím, hustota populace, průměrná teplota a průměrné srážky v daném období (2020-2040, 2040-2060 a 2080-2100) podle příslušného klimatického modelu a emisního scénáře, interpolované po lesních vegetačních stupních) a jedna zábrana (výskyt velkoplošných zvláště chráněných území).
Nejvýznamnějšími a též nejzávažnějšími změnami pokryvu země se jeví postupující urbanizace a díky tomu ubývání více či méně přírodních ploch. Důležitými adaptacemi bude proto buď změna využití území k přírodnějším biotopům a ekologicky šetrnější management zemědělské a lesní půdy. V podmínkách klimatické změny bude tedy ještě mnohem významnější než doposud respektování místních přírodních podmínek krajiny při zemědělském i lesnickém využívání krajiny, především obnova přírodě blízké skladby lesů a obnova přirozených rezervoárů vody v podobě přirozených mokřadů v horních částech povodí a obnova přirozené funkce niv podél vodních toků. K tomu by mohla částečně přispět i připravovaná Strategie ČR 2030 v rámci strategie udržitelného rozvoje.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz