Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Světové emise oxidu uhličitého (CO₂) neustále rostou. Za posledních 60 let jich je dvaapůlkrát tolik a ze spalování uhlí, ropy a plynu emise CO₂ narostly zhruba čtyřnásobně. Kolik oxidu uhličitého vyprodukujeme i jaké jsou důsledky? O tématu mluvil pro denik.cz i Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Článek je k přečtení zde.
Meruňky může letos jihomoravským sadařům znovu poškodit mráz, už podesáté za posledních 12 let. Jedním z hlavních důvodů je uspíšení kvetení a delší čas, kdy jsou stromy s květy či malými plody vystavené riziku jarních mrazů. Příčinou je klimatická změna a oteplování. Letos se první květy v experimentálním sadu v Lednici objevily už 24. března, přičemž v neděli ráno a také v dalších dnech se předpokládá, že se vyskytne ranní mráz. Podrobnější informace nabízí web Agrorisk a celá naše tisková zpráva je na webu AV ČR k dispozici TADY.
Bezpečnostní rada Olomouckého kraje vyhlásila stav nebezpečí kvůli následkům havárie vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou, která je největší svého druhu na světě. Benzen podle rybářů zamořil jezero u místa havárie, znečistěné jsou podzemní vody a prokázán byl i ve studni v chatové oblasti. Podle Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby je potřeba se vypořádat s ohniskem kontaminace. Celý rozhovor pro iROZHLAS je k dispozici zde.