Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Trumpova administrativa zásadně narušuje klimatický výzkum. Čím více ale oslabíme naši schopnost porozumět klimatickým změnám, tím hůře budeme schopni reagovat — a tím budeme zranitelnější. článek Zuzany Harmáčkové z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je k dispozici pro denikreferendum.cz tady.
V příštích dekádách zřejmě Česko čekají extrémně teplá léta, jež budou doprovázet intenzivnější povodně, a mírné zimy. Smrkové lesy postupně ustupují listnáčům, potřeba ale bude systematičtější příprava na změnu klimatu. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se lidstvo neobejde bez kontroly emisí a k tomu je nutná politická vůle. Celý rozhovor pro Novinky.cz je k dispozici zde.
Loňský rok byl z klimatického hlediska v mnohém rekordní. Data o stavu klimatu za minulý rok shrnuje zpráva evropského programu Copernicus. Rekordy stihli padnout už i letos. Březen byl nejteplejším březnem v historii sběru dat. V kombinaci s vysokými teplotami a absenci srážek je následkem výrazné sucho nejen v rámci celé České republiky. Zprávu Copernicus i situaci v republice komentuje v pořadu ČT24 Studio 6 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (od 6:35 min). Celý díl pořadu je v archivu dostupný zde.