Globální modely: Střední a vysoké emise ČR Nízké emise ČR
Informace: Metodika měření Adaptace
9.2 – 15 | 19.1 – 20 | ||
15.1 – 16 | 20.1 – 21 | ||
16.1 – 17 | 21.1 – 22 | ||
17.1 – 18 | 22.1 – 23 | ||
18.1 – 19 | 23.1 – 27 | ||
[°C] |
Mapa zobrazuje průměrnou teplotu vzduchu v letních měsících, tj. červen, červenec a srpen.
Pravděpodobné budoucí klima je znázorněno pomocí Globálních klimatických modelů (GCM). Z celkem 40 GCM, které jsou v současné době k dispozici, bylo pro potřeby tohoto webu vybráno 5 modelů, které reprezentují celou šíři klimatického spektra:
IPSL (verze IPSL-CM5A-MR) – země původu: Francie; model reprezentující medián všech testovaných GCM nejlépe;
HadGEM (verze HadGEM2-ES) – země původu: Velká Británie; model reprezentující výraznější změnu rozložení srážek v našem regionu (úbytek letních a podzimních srážek a nárůst jarních srážek). Předchozí verze tohoto modelu byly použity ve většině studií na našem území citovaných mezivládním panelem pro změnu klimatu;
CNRM (verze CNMR-CM5) – země původu: Francie; model s podobnou změnou teplot jako HadGEM, ale nárůstem srážek ve všech měsících zejména na jaře a na podzim; předchozí verze tohoto modelu byla použita jako hlavní řídící model tzv. Pretelovy zprávy z roku 2011;
BNU (verze BNU-ESM) – země původu: Čína; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a redukci srážek ve všech měsících kromě léta;
MRI (verze MRI-CGCM3) – země původu: Japonsko; reprezentuje GCM modely předpovídající pro naše území relativně nižší nárůst teplot a nárůst srážek s výjimkou konce léta a podzimu.
Metodika: Pro tvorbu této mapy je základem databáze dat pro současné klima, která vychází z jednotlivých stanic z celé ČR a také pro grid 500 x 500 m. Tato data byla nejdříve kontrolována, následně byla provedena tzv. homogenizace a byly doplněny všechny chybějící hodnoty. Pro každý meteorologický prvek bylo zvoleno několik klimatických charakteristik, které nejlépe vystihují změnu v extremitě klimatu. Pro každou klimatologickou charakteristiku byla zvolena metodika výpočtu, která bude dodržena i pro výpočet stejných charakteristik pro budoucí klima. Pro každou meteorologickou stanici byla vypočtena daná klimatická charakteristika.
Tyto charakteristiky byly poté interpolovány do mapy s prostorovým rozlišením 500 m pomocí vlastní interpolační metody vyvinuté pro potřeby tohoto projektu a uzpůsobené meteorologickým prvkům v ČR. Pro zkoumání budoucího klimatu byly použity nejnovější klimatické modely vycházející z projektu CORDEX. Tento způsob modelování je momentálně nejvýznamnějším výzkumem v oblasti regionálního modelování a část zabývající se oblastí Evropy se nazývá EURO-CORDEX.
Očekávaný vzestup teploty ovlivní veškeré ekosystémy. Udává se, že s navýšením do hodnoty + 2°C od průměru hodnot 1961-2000 se naše krajina vyrovná bez větších následků. Větším problémem budou extrémy teploty a ne průměr. Vyšší teplota zvýší výpar, podpoří sucho během celého roku, zvláště však na jaře, urychlí vývoj vegetace, zkrátí zimu, sníží dobu trvání sněhové pokrývky, uspíší nástup jara apod. Hlavním adaptačním opatřením je zadržení vody v krajině, pěstování suchovzdorných a mrazuvzdorných (nebezpečí holomrazů) odrůd, budování ventilací ve stájích. V oblasti lesnictví jde o nebezpečí posunu vegetačních stupňů a zodpovědná druhová skladba s přihlédnutím k dlouhodobému růstu lesů. Pro lidské zdraví do + 2 °C nehrozí zvláštní nebezpečí ani hrozba invazivních chorob.
Chcetě vědět vše podstatné o klimatické změně?
Navštivte našeho PRŮVODCE ZMĚNOU KLIMATU.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i.
Bělidla 986/4a
603 00 Brno
+420 731 622 088, +420 545 133 094
info@czechglobe.cz