Lidské zdraví

Působení meteorologických podmínek na lidské zdraví je spojeno především s jedním meteorologických prvkem a to s teplotou vzduchu, zejména s výskytem extrémních teplot.

O adaptacích na lidské zdraví detailněji

Vysoké teploty v létě představují zátěž pro kardiovaskulární systém a jsou příčinou vyššího výskytu srdečních příhod i vyšší úmrtností na nemoci oběhového a dýchacího systému. Nejvýraznější problémy přináší teplotní skoky. Jak léta, tak zimy budou doprovázeny změnami teploty až o deset-patnáct stupňů během řádově hodin. 

Nárůst angín, zánětů středního ucha v létě či v zimě bude a již je, zejména u dětí velmi razantní. Zvýšené koncentrace přízemního ozonu v letních a tropických dnech mají dráždivé účinky na dýchací systém.

Expozice zvýšeným koncentracím přízemního ozonu může způsobit dýchací potíže, zvyšuje kardiovaskulární a respirační potíže. Emise prekurzorů přízemního ozonu mohou způsobit poruchy nervového systému, poškození jater a ledvin, zamezují okysličování krve. Zdravotní dopady může mít i prochladnutí v mrazivých dnech, a to hlavně u starších osob a bezdomovců.

S vyšší teplotou je spojeno i šíření některých infekčních chorob resp. jejich přenašečů. Změny klimatu nejspíše zlepší podmínky pro šíření infekčních nemocí přenášených hmyzem, např. komáry či klíšťaty. Mírnější zimy mohou vést k posílení populací klíšťat a k následnému ohrožení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Výzkumy potvrdily rozšíření jejich pravidelného výskytu až do výšky 1100 m n. m. Podobně je tomu i v Jeseníkách a na Šumavě. Prakticky se tedy klíšťata rozšířila po celém obyvatelném území ČR. S lidským zdravím souvisí množství a kvalita potravin. Produkce potravin může být ohrožena i v našich podmínkách. Zvláště náchylné na meteorologické extrémy je zemědělství založené na pěti plodinách nerespektující osevní postupy a zásady udržitelného zemědělství. Pro většinu obyvatel zvláště mladších ročníků je nutné zdůraznit, že potraviny nerostou v supermarketech. A ano můžeme je i dovézt, ale za jakou kvalitu a za jakou cenu. 

 

Adaptovat se na teplotu

Přizpůsobit se vysoké či nízké teplotě na základě fyzické kondice, hmotnosti a zdravotního stavu.

Monitoring a včasná výstraha pro občany

Kvalitní monitorovací a výstražná biometeorologická služba (tzn. rozšíření velmi dobré práce pobočky Ústí nad Labem, ČHMÚ).

Co dělat při vyšší teplotě a nižší vlhkosti

Při vyšší teplotě vzduchu (nad 30 °C) a nižší relativní vlhkosti vzduchu (pod 50 %) ztrojnásobit příjem tekutin – je podstatně vyšší nebezpečí dehydratace než hypertermie.

Co dělat při vyšší teplotě a vyšší vlhkosti

Při vyšší teplotě vzduchu (nad 30°C) a vyšší vlhkosti nad 75 % zdvojnásobit příjem tekutin a dbát na ochlazování vlažnou vodou – je podstatně vyšší nebezpečí hypertermie než dehydratace.

Co dělat při velmi vysoké teplotě

Při vyšší teplotě vzduchu nad 35 °C by senioři a děti neměli opouštět budovy či domácnosti, měli by omezit cesty autem, navíc tyto letní anticyklonální (bezoblačné) situace jsou často spojeny s nižší koncentrací ozonu ve stratosféře a vyšší intenzitou UV-B (280-320 nm) záření na zemském povrchu způsobující poškození (akutní i chronické) kůže i očí (až po stimulaci šedého zákalu).