Kdo otočil termostatem? Co všechno umí 2,3 °C? Dokážou se města potit? Má klima smysl pro humor?

Člověk. A nejsou to jen domněnky. Existuje pro to několik nezávislých důkazů ❗

Klima Země se v minulosti měnilo mnohokrát. Dnešní změna ale není přirozená, je výjimečná především svou rychlostí a tím, že současně pozorujeme změny zejména ve složení atmosféry, v teplotě, v oceánech, ledovcích i dalších částech klimatického systému.

Vodní páry, oxid uhličitý, metan, oxid dusný a další skleníkové plyny se v atmosféře vyskytují v relativně malém množství, přesto mají pro teplotu na Zemi obrovský význam. Pohlcují teplo vyzařované ohřátým zemským povrchem a vracejí mu jej v takovém množství, že k teplotě na Zemi přispívají dokonce dvakrát více než samotné dopadající sluneční záření. Fungují doslova jako peřina kolem Země. Tento přirozený skleníkový efekt atmosféry je pro život na Zemi nezbytný. Bez něj by Země byla zmrzlou planetou. Problém však nastává, když jeho účinek lidé zesilují přidáváním dalších skleníkových plynů do atmosféry. Svou činností totiž uvolňujeme do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů. Spalujeme uhlí, ropu a zemní plyn, měníme krajinu, odlesňujeme a provozujeme průmyslovou a zemědělskou výrobu.

💡Jedním z důkazů, že za nárůstem CO₂ v atmosféře skutečně stojí lidská činnost – především spalování fosilních paliv – je změna izotopového složení uhlíku, kterou v atmosféře sledujeme. Co tato změna znamená? Uhlík má několik izotopů, mimo jiné ¹²C, ¹³C a ¹⁴C. Uhlík uložený miliony let ve fosilních palivech má vlivem různého poločasu rozpadu jiné izotopové složení než uhlík, který běžně koluje v atmosféře. Fosilní paliva obsahují relativně méně ¹³C a prakticky žádný ¹⁴C. Dochází tedyy k poklesu zastoupení ¹⁴C. Když tedy spalujeme uhlí, ropu a zemní plyn, nezvyšujeme v atmosféře jen množství CO₂, ale měníme i jeho „uhlíkový podpis“ - izotopové složení atmosférického uhlíku, měníme poměr izotopů ¹³C a ¹²C.

💡Jinými slovy: atmosféra nám prozrazuje, odkud nově přidaný CO₂ pochází. A jeho izotopový podpis odpovídá mimo jiné uhlíku z fosilních paliv.

Více důkazů o tom, že za změnou klimatu stojí člověk, najdete v našich infografikách.

Rozdíl 2,3 °C je hodnota, která se na první pohled může zdát skoro zanedbatelná. Představme si ale, že se o 2,3 °C nezmění teplota v jednom dni. Dokonce i představa, že by každý den bylo o něco tepleji, by se mohla zdát příjemná. Takto to však s počasím nefunguje. V České republice se od 60. let oteplilo přibližně o zmíněných 2,3 °C.

💡Proč se z malé změny stává velký rozdíl? Protože klimatické změny nejsou jen o průměru.

Současně se zvýšením průměrné teploty v České republice výrazně přibylo tropických dnů – tedy dnů, kdy maximální teplota překročí 30 °C. Ještě před padesáti lety byly tropické dny spíše výjimkou a objevovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně. Za posledních 10–15 let je jejich počet přibližně trojnásobný oproti období 1961–1990. Podobně se posouvají i další hranice – například roste počet letních a tropických nocí či horkých vln, zatímco počet tzv. mrazových dní klesá. A protože se ve větším teple odpařuje více vody, projevuje se její nedostatek. Jedná se tedy o projevy, které reálně zažíváme a jejichž prostřednictvím dokážeme intenzitu změn výrazně lépe pochopit. Těch 2,3 °C tedy není „jen 2,3 °C“. Malé číslo na teploměru znamená velkou změnu v životě kolem nás.

Je to změna, která znamená:

💡více tropických dnů

💡více horkých vln

💡více tropických nocí

💡mírnější zimy

💡větší nedostatek vody

💡větší teplotní stres pro člověka, zvířata i rostliny

Metaforicky ano. Sice z nich „nekape“ jako z nás lidí, ale mají menší či větší možnosti, jak se ochlazovat. Voda, zeleň a správně navržený městský prostor jim v tom pomáhají. Města se v horkých dnech chovají jinak než okolní krajina. Asfalt, beton, střechy a další umělé, zejména tmavší povrchy se vlivem pohlcování slunečního záření významně zahřívají. Městská zástavba navíc ovlivňuje proudění vzduchu a nahřáté povrchy se ochlazují pomaleji. Vzniká tak městský tepelný ostrov – město je teplejší než jeho okolí. U nás se tento jev nejsilněji projevuje v Praze, ale sledujeme jej i v dalších velkých městech. Ptáte se, jak se město může ochladit? Podobně jako člověk: odpařováním vody z vodních ploch a zejména z rostlin. Dostupnost vody je zásadní pro zdravou zeleň – stromy a keře v parcích i ulicích. A co na to potřebují?

💡Více zeleně

Stromy poskytují stín a zároveň se prostřednictvím výparu (transpirace), stejně jako téměř všechny zelené rostliny, ochlazují. A tím ochlazují i své okolí. Ani v horkém dni sice není změna teploty vzduchu v okolí zeleně příliš významná, mísí se totiž s ohřátým vzduchem od rozpálených ploch v okolí. Ale v blízkosti zeleně i u vody máme chladivý pocit, protože teplota jejich povrchů je nižší než teplota naše. Vzpomeňme si na mrazivý pocit z chladících vitrín v obchodech. Vliv zeleně není až tak intenzívní, ale pro naši teplotní pohodu za veder je zásadní. Proto má význam nejen vysazovat stromy, ale také vytvářet celé zelené plochy, parky a další vegetační prvky.

💡Parky místo rozpálených ploch

Obnova nebo výstavba městských parků patří mezi účinná řešení, která mohou pomoci omezovat přehřívání měst a výrazně zlepšovat teplotní pohodu jejich obyvatel.

💡Jinak přemýšlet o městě

Důležitá není jen samotná zeleň, ale také struktura města. Ta ovlivňuje proudění vzduchu, míru zastínění i to, jak je město rozehřáté i v noci. Tepelný stres ve městě totiž nepřináší jen horký den, ale také vysoké teploty během noci, zejména v průběhu horkých vln. Městský tepelný ostrov je obzvlášť výrazný právě v noci. Nahřáté povrchy totiž zůstávají teplé a město se ochlazuje pomaleji než okolní krajina. Tropické noci proto patří mezi důležité projevy přehřívání měst.

Ano. Někdy nám dokonce nabídne něco, co vypadá jako plus a přináší výhody. Klimatická změna totiž nepřináší pouze změny, které na první pohled vypadají negativně. Některé změny mohou za určitých podmínek přinést i nové příležitosti. To ale neznamená, že je klimatická změna jako celek prospěšná. Výsledek závisí na konkrétní rostlině, místě, půdě, dostupnosti vody i na tom, jak rychle se podmínky mění. Pojďme se podívat na několik příkladů, které mohou na první pohled působit pozitivně. Každý z nich však má své ALE.

💡Více CO₂

Rostliny potřebují oxid uhličitý pro fotosyntézu. Vyšší koncentrace CO₂ může za vhodných podmínek zvýšit produkci fotosyntézy a podpořit růst rostlin.

Zní to dobře. Jenže rostlina potřebuje kromě CO₂ také vodu, vhodnou teplotu a živiny. Pokud je například půda suchá nebo je příliš horko, samotný dostatek CO₂ rostlinu nezachrání. Zároveň už také víme, že vyšší koncentrace CO₂ může například zhoršovat kvalitu obilnin. Vyšší koncentrace CO₂ může u některých obilnin snížit nutriční kvalitu zrna, zejména koncentraci bílkovin a některých minerálních látek. ❗Více CO₂ tedy automaticky neznamená vyšší či lepší úrodu.

💡Delší vegetační sezóna

Oteplování vede k tomu, že vegetace začíná na jaře dříve a končí později. Delší období vhodné pro růst a vývoj může být pro některé plodiny příležitostí.

Teplejší podmínky také mohou umožnit pěstování některých plodin v oblastech, kde se jim dříve nedařilo. To může být příležitostí například pro zemědělství ve střední Evropě. Ale ani tady to není tak jednoduché. Rostliny se mohou probudit dříve – a tím se prodlužuje období, během kterého je může poškodit jarní mráz. Dřívější začátek vegetace navíc znamená, že rostliny začnou dříve spotřebovávat vodu. A ta může později chybět. ❗Prodlužování vegetační sezóny neznamená větší úrodu.

💡Vinohradnictví

Teplejší podmínky mohou znamenat, že se některé oblasti stávají vhodnějšími pro pěstování odrůd révy, kterým se dříve dařilo spíše v teplejších regionech. Nejde jen o větší plochy, na kterých lze tyto odrůdy – často i nové, teplomilnější – pěstovat, ale také o pozitivní trend v zásadním kvalitativním parametru při hodnocení hroznů, kterým je jejich cukernatost. Okamžitě je však nutné dodat, že se mění i obsah kyselin, což není vždy ku prospěchu.

Rozšířeným a uznávaným parametrem pro posouzení vhodnosti pěstování odrůd vinné révy je Huglinův index, který shrnuje teplotní sumu nad 10 °C od 30. 9. do 1. 4., zohledňuje maximální teplotu vzduchu i korekční faktor podle zeměpisné šířky. Jeho stoupající hodnoty vytvářejí předpoklady pro pěstování odrůd vinné révy i ve vyšších nadmořských výškách. To může znamenat, že se vhodné podmínky pro některé odrůdy posouvají do oblastí, kde jim dříve chybělo teplo. Jenže i tady má "klimatická ironie" svůj háček. ❗Příliš vysoké teploty společně s nedostatkem vody mohou negativně ovlivnit výnosy plodin. To, že je někde více tepla, neznamená, že tam automaticky vzniknou lepší podmínky pro pěstování révy.

Má tedy klimatická změna smysl pro humor? Možná ano. Občas nám totiž nabídne něco, co vypadá jako dobrá zpráva. Jenže klimatický vtip často pokračuje malým písmem pod čarou, které nám výrazně připomíná, jak snadno mohou být pozitivní dopady omezeny.

💡Ano, můžete mít delší vegetační sezónu. Ale budete potřebovat více vody. A na jaře úrodu ohrožují pozdní mrazy a na podzim nedostatek slunečního záření.

💡Ano, můžete pěstovat teplomilnější odrůdu. Ale pozor na přílišné horko a sucho.

💡Ano, více CO₂ může rostlinám pomoci. Ale jen pokud mají dostatek vody a živin a nejsou vystaveny příliš vysokým teplotám.