Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody. Na adaptačních opatřeních jsou podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe ochotni podílet se i Rakušané. Více se dozvíte na webu ekolist.cz zde nebo na webu novinky.cz zde.
Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, jak uvedl pro ČTK Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu. Více se dozvíte na webu asz.cz zde.
Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v magazínu Českého rozhlasu Experiment představila nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky. Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane. Celý rozhovor je k dispozici na webu radiozurnal.rozhlas.cz zde.