Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Upozornili na to i české média, např ČT 24 tady. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO. Zpráva WMO o stavu globálního klimatu potvrdila, že rok 2024 bude pravděpodobně prvním kalendářním rokem, který bude o více než 1,5 °C vyšší než v předindustriální éře, přičemž globální průměrná teplota při povrchu země bude o 1,55 ± 0,13 °C vyšší než průměr z let 1850 až 1900. Jedná se o nejteplejší rok ve 175letém pozorovacím záznamu.
Pro Studio 6 ČT24 se tématu vyjádřil i klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Pavel Zahradníček a pořad je v archivu dostupný zde.
Miroslav Trnka byl hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, kde popisuje nejenom nový web ale i současné klimatické dění. Celý pořad je k dispozici v archivu mujRozhlas tady.
Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům. V novém článku časopisu npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. O čem článek pojednává, píše portál ekolist.cz tady a ČT24 tady. Celý článek v pak v angličtině k dispozici tady.