Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Půdní sucho v Česku nabírá na intenzitě a podle odborníků ho už lze přirovnat k tomu, jaké panovalo v Česku například od začátku roku 2018. Čtvrtina území republiky je nyní zasažena extrémním suchem, tedy nejvyšším stupněm sucha. Deficit srážek je od začátku letošního roku výrazný. Sucho už nyní dělá značné problémy zemědělcům i lesníkům. Pro některé polní plodiny může být dlouhotrvající sucho kritické, limitující je pro nové lesní výsadby a výrazně se zvyšuje riziko lesních požárů. Celou situaci shrnuje s podporou dat projektu Intersucho ČTK zde. Informace interpretují i média jako seznamzpravy.cz nebo iDNES.cz
V příštích dekádách zřejmě Česko čekají extrémně teplá léta, doprovázená intenzivnějšími povodněmi, a mírné zimy. Smrkové lesy postupně ustupují listnáčům, potřeba ale bude systematičtější příprava na změnu klimatu. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se lidstvo neobejde bez kontroly emisí a k tomu je nutná politická vůle. Přečtete si rozhovor pro deník Právo zde.
Půdní sucho sílí. Nejintenzivnější projevy zaznamenáváme aktuálně zejména ve východní polovině území. V pořadu Studio ČT24 situaci komentuje Miroslav Trnka. Rozhovor je dostupný v archivu ČT zde (od 15:20 min).