Dopady změny klimatu - Extrémní jevy

Změny v četnosti a intenzitě extrémních jevů, jako jsou například vysoké teploty, sucho, přívalové deště, povodně a intenzivní tropické cyklony, byly pozorovány v posledních dekádách. Jejich důsledky bývají často ničivé.

Očekávané změny

Extrémní jevy související s teplotou se mohou projevovat v podobě horkých vln či chladných období, jež mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy a energetickou potřebu.

Vzhledem k probíhající změně klimatu se v blízké budoucnosti očekává snížení četnosti chladných dní a nocí a naopak zvýšení počtu horkých dní a nocí. Trvání horkých vln se prodlouží a zvýší se počet a intenzita případů silných srážek. Největší míra navýšení počtu extrémů souvisejících s vysokými teplotami je očekávána v kontinentálních středních zeměpisných šířkách, kde budou sušší podmínky, a tudíž i nižší ochlazující efekt výparu. Předpokládá se, že se zvýší počet dní s teplotami většími než 35–40 °C ve vnitrozemských oblastech.

Mezi další extrémní jevy patří i tropické cyklony, u nichž se očekává, že jejich průměrná maxi­mální rychlost větru se bude zvyšovat, ne však plošně ve všech místech oceánů a je pravděpodob­né, že frekvence tropických cyklon buďto zůstane stejná nebo se sníží.
 

Dochází také ke změně výskytu sucha a povodní

Dopady v současnosti

Kombinace vysokých teplot a sucha způsobila na území všech kontinentů úhyny lesních porostů. Odumírání lesních porostů ovlivňuje druhovou skladbu, strukturu a věkové složení druhů, sukcesní pochody v postižených porostech a v některých případech vede ke snížení druhové pestrosti ke zvýšenému riziku invazí. Podle globálních analýz se v současnosti nachází 70 % zkoumaných porostů na hranici tolerance vodního stresu.

Dopady v budoucnosti

Extrémní jevy budou mít dopad na populaci z hlediska krátkodobé migrace z důvodu ztráty obydlí nebo rozvratu ekonomiky. Zvýší se také neobyvatelné oblasti v důsledku sucha, povodní či zvýšení hladiny moří v pobřežních oblastech. Kromě ekonomických ztrát a dočasného narušení ekonomických a sociálních aktivit budou mít extrémní jevy daleko větší dopad na sektory, které mají přímou vazbu na klima – sektory spojené s vodou a vodním hospodářstvím, sektory zemědělství, potravinové bezpečnosti, lesnictví, lidského zdraví a turismu.

Očekávané důsledky výskytu sucha

Do konce 21. století se pro některé oblasti odhaduje, že se sucho stane v některých obdobích déletrvajícím a intenzivnějším (např.: jižní Evropa a Středozemí, střední Evropa, centrální Severní Amerika, centrální Amerika a Mexiko, severovýchodní Brazílie, jižní Afrika, jižní Austrálie a Nový Zéland). Ve většině subtropických regionů se vlivem změny klimatu sníží množství obnovitelných zdrojů vody, zásoby podzemní vody výrazně poklesnou a zintenzivní se soutěživost jednotlivých sektorů o vodní zdroje.

Zásoby vodních zdrojů ve vyšších zeměpisných šířkách porostou. Je pravděpodobné, že klima sníží kvalitu pitné vody díky několika faktorům  (např.: zvýšená teplota vody, zvýšená sedimentace, splach živin a škodlivin, zvýšenou koncentrací škodlivin v epizodách sucha a povodní).

Z dopadů, které sucho způsobuje, lze zejména v jižní Evropě očekávat, že sucho ohrozí biodi­verzitu a tradiční ekosystémy, kromě toho může dojít ke snížení kvality vody. Stu­die mapující dopady ve Spojeném království a dalších evropských zemích ukazují různý trend v rizicích, zatímco Evropa bude ohrožena vzrůstajícím suchem (nejvíce budou postiženy letní plodiny ve Středozemní oblasti), Spojené království bude zaznamenávat vyšší riziko povodní. V rámci jižní Evropy se očekává, že sucho ohrozí biologickou rozmanitost a tradiční ekosystémy. Kromě toho může dojít ke snížení kvality vody. Dlouhodobé adaptace by mohly zmírnit ztráty, a to v případě přemístění zemědělské a lesnické produkce z jižní do severní Evropy.
 

Obr. 1 - Očekávané změny ve výskytu sucha: vlevo změna v počtu po sobě jdoucích dní se srážkami <1mm v roce, vpravo změny půdní vlhkosti. Zvyšující se sucho je vyznačeno barevnou škálou od žluté po červenou, snižující se sucho v barvách od zelené po modrou. Jednotky vyznačené barevnou škálou: standardní odchyl­ka meziroční variability dvacetiletých period 1980–1999, 2046–2065, and 2081–2100. Obrázky znázorňují změny ve dvou časových horizontech 2046–2065 a 2081–2100 podle emisního scénáře SRES A2 v porovnání s periodou 1980–1999.
 

Z dopadů, které sucho způsobuje, lze zejména v jižní Evropě očekávat, že sucho ohrozí biodi­verzitu a tradiční ekosystémy, kromě toho může dojít ke snížení kvality vody. Stu­die mapující dopady ve Spojeném království a dalších evropských zemích ukazují různý trend v rizicích, zatímco Evropa bude ohrožena vzrůstajícím suchem (nejvíce budou postiženy letní plodiny ve Středozemní oblasti), Spojené království bude zaznamenávat vyšší riziko povodní. V rámci jižní Evropy se očekává, že sucho ohrozí biologickou rozmanitost a tradiční ekosystémy. Kromě toho může dojít ke snížení kvality vody. Dlouhodobé adaptace by mohly zmírnit ztráty, a to v případě přemístění zemědělské a lesnické produkce z jižní do severní Evropy. (Obr. 1)