Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
Jak by mohla vypadat budoucnost z pohledu systému dodávek pitné vody, který je komplexní a investice do něj vysoké? Když vidíme, jakým způsobem sužuje aktuálně nedostatek pitné vody a sucho například Španělsko, měla by se nám rozsvítit varovná kontrolka. Jak tedy klimatická změna dopadne na surovou, respektive pitnou vodu? K problematice se kromě jiných vyjádřil i Evžen Zeman z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podívejte se tady na celý článek pro Seznamzpravy.cz, ve kterém najdete i klimatická data, které Ústavu výzkumu globální změny poskytnul.
Třetí ročník Czech & Slovak Sustainability Summitu proběhl začátkem dubna, jen pár týdnů poté, co se potvrdilo, že požadavky na firemní reportování o udržitelnosti se odkládají. Přestože by se mohlo zdát, že firmy kvůli této nejistotě ztratí o téma zájem, opak byl pravdou. O summit zaměřený výhradně na udržitelnost a ESG byl rekordní zájem - kapacita byla vyčerpaná a organizátoři z Atoz Group museli registraci uzavřít už šest dní před akcí. Akci, kterou podpořilo 85 partnerů, navštívilo celkem 474 profesionálů a profesionálek, kteří se v oblasti udržitelnosti pohybují napříč obory. O tom, jak to celé proběhlo se můžete na Enviwebu dočíst tady.
Zarostlá zákoutí měst, v nichž bují zeleň a která jsou považována za jejich ostudu, mohou být oázami života a domovem chráněných živočišných druhů. Ukázal to výzkumný projekt MAGDES, v němž se spojili vědci s ekology. V deseti lokalitách v Brně a Ostravě našli 476 druhů členovců, mezi nimiž je 50 druhů vzácných, či dokonce zákonem chráněných. Součástí projektu je i Ústav výzkumu globální změny AV ČR a podrobnosti se dozvíte zde.